Kancelářské potřeby papírnictví PAPÍR BK, s.r.o. tonery cartridge xerox kalkulačky obaly

Pro informace o zboží volejte na číslo: 353 220 238 Na úvodní stranu ÚVODNÍ STRANAZobrazit košík KOŠÍKK pokladně POKLADNA

KOŠÍK

Nákupní košík je prázdný.

ZÁKAZNÍK

Nepřihlášen

Přihlásit

Registrace

PROVOZOVATEL

PAPÍR BK, s.r.o.
Jachymovská 85/20
36010 Karlovy Vary

IČO: 28056256
DIČ: CZ28056256

Tel.: 353 560 024
Fax: 353 220 238

E-mail
HOT-LINE

ICQ 677971524

Velkoobchod a papírnictví v Karlových Varech. Prodáváme xerox papír kancelářské potřeby obalový materiál obaly tonery cartridge kalkulačky drogerii ručníky.
Značky CITIZEN, CASIO, SHARP, CANON, EPSON, Hewlett-Packard, Verbatim, KORONA, HARMONY, KATRIN.






DOPORUČTE NÁS

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
-> Doporučte nás!

AKTUALITY

20.05.2015
Historie papíru
Historie papíru

Do r. 3000 před n. l.

Používala se technika výroby papyru (ze starého Egypta a okolí). K tomuto účelu byl papyrový keř rozštěpen na pláty, na hladkém podkladě položen vedle sebe a na způsob kříže přes sebe. Toto celé se tak dlouho klepalo palicí, až se části spojily na způsob dřeva. Označení papyrus pochází z koptického (křesťanští potomci starověkých Egypťanů) "papurro", co znamená tolik, jako patřící králi.

Výroba papíru byla monopolem králů Egypta a Sýrie. Spotřeba papíru se zvýšila především po dobytí Egypta Alexandrem Velikým v roce 332 před Kristem.

Rok 1600 před n. l.

V tuto dobu se také rozvíjel pergamen jako nositel informací. Právě na něm je zachycen nejstarší matematický text z Egypta. Pergamen je vydělaná hovězí, telecí, ovčí nebo kozí kůže. Chlupy a horní strany se odstranily a po důkladném vyčištění na dřeveném rámu byla kůže napnuta a pemzou a křídou opracována. Zvláště pro dokumenty, které měly trvale existovat, byla dána přednost pergamenu před papyrem.

Tak jsou kuriózním způsobem parafovány ještě na pergamenu americké Prohlášení nezávislosti (1776) a Versailleská smlouva (1919).

400 až 300 před n. l.

Současně s nárůstem egyptské správy dosáhlo Řecko svého literárního rozkvětu (Homér, Sofoklés, Aischylos, Euripídés, Hérodotos a v neposlední řadě Aristotelés) a spotřeba papyru významně vzrostla. Papyrus byl jak jednou z nejvýznamnějších surovin vůbec, stejně tak i egyptskou vývozní komoditou.

Rok 200 před n. l.

Psalo se dle potřeby jak na papyrus, tak na voskové tabule a pergamen.

Rok 140 - 105 před n. l.

Objev čínského papíru není ještě zcela historicky doložen. První nález konopných vláken se datuje do roku 140 před Kristem. Známějším se stal papír mnohem později. Když císařských eunuch Tsai Lun v roce 105 před Kristem navrhl dvoru vyrobit papír z kůry stromu, lýkových vláken, konopí nebo starých hadrů a rybářských sítí. Císař chválil jeho schopnosti a obecně byl v císařství nazýván "Papír milostivého Tsaie".

Rok 200 n. l.

Z Číny se rozšířila praktická novinka, která většině lidí ulehčila od jedné všední starosti, a to papírové kapesníčky.

Rok 300 - 600 n. l.

Výroba papíru byla značně ulehčena tím, že byla objevena modernější síta, k výrobě sloužící. Tato technika se rozšířila ze Sechuanu v Číně přes Thajsko do Tibetu, Barmy, Nepálu a Bhútánu.

Od roku 592 n. l.

Byla zjednodušena výroba listin protlačováním, (pomocí počerněných dřevěných tabulek). Tato metoda byla využívána k tisku svatých obrázků, zaříkávacích formulí, hracích karet a krátkých textů. Nejstarší čínské destičky pocházejí z doby mezi rokem 713 a 742 n. l.

600 let n. l.

V této době vznikl toaletní papír, bez kterého si dnes život vůbec nedovedeme představit. Tenkrát se vyráběl z nejlevnějšího papíru z rýžové slámy. Na tehdejší poměry byla obrovská spotřeba právě tohoto papíru. Víme, že císařská dílna vyráběla až 750 000 listů. Z toho vyplývá, že už tehdy bylo nutno řešit otázku, jak jej likvidovat.

610 let n. l.

Techniku výroby papíru významně vylepšil japonský mnich Doncho. Do suroviny přidal rostlinná vlákna a tím dosáhl rovnoměrného rozložení hmoty. Tento tenký a pevný japonský papír sloužil při výrobě oblečení, vějířů, deštníků a papírových květin.

650 let n. l.

Vyšly první papírové peníze, které byly vydány za vlády císaře Kao Tsunga. Až v 10. století však byly uznány všeobecnou měnou. Od roku 1300 byly v oběhu papírové bankovky v Persii, Vietnamu a Japonsku. Psal o tom roku 1298 Marco Polo. Proti falšování císařských bankovek byly do suroviny přidávány přísady z vláken kokotice, prostředky proti hmyzu a barvivo.

Již kolem roku 735 n. l. sbíraly kláštery a úřady z důvodu drahých surovin papírový odpad a vyráběly z toho první recyklovaný papír. Pravděpodobně při tomto zhodnocování papíru došlo také k zničení písemností, které by dnes měly velký historický, či literární význam.

Od roku 770

zavedli Arabové, kteří přišli k papíru přes obchod z Číny do Samarkandu, řadu zlepšení v technice papíru. Začala se používat např. kovová síta, díky nimž bylo možno tisknout i s vodoznakem. Nové bylo také klížení papíru škrobem. K této technologii se velmi hodily arabské jednotkové míry "rizmar" (balíček, svazek), které byly od této doby používány jako jednotka množství pro 500 archů. Toto množství se i dnes jmenuje rys. Používal se papír vyráběný z látky, jehož výrobu převzali Arabové z Číny.

Z této doby pochází největší tisková zakázka, a to od císařovny Suiko, která po roce 770 n. l. nechala vytisknout 1 milión lístečků se zaříkadly, které byly rozděleny do všech chrámů a pagod Japonska. Tyto lístečky "Dharani" měly chránit japonskou říši před škodlivými vlivy.

1045 n. l.

Byla objevena kovářem Bi Schengem ze Sechuanu pohyblivá tisková písmena. Jednalo se o malé vypálené destičky s grafickým znaménkem, které byly nalepeny na železnou desku. Tyto začátky knihtiskařské techniky byly známy i v Evropě, zde však teprve od 12. století.

1100 n. l.

Papír je znám v Evropě, ačkoliv v Arábii byl používán již od roku 750 n. l.. Do Španělska se poznatek o výrobě papíru dostal oklikou z Káhiry a Fezu (Maroko). Opat Peter von Cluny podal zprávy o tom, že viděl v maurském Toledu "knihy z pergamenu, papyru a také z opotřebených lněných pláten nebo z ještě horšího materiálu".

1260 n. l.

Od tohoto roku se datuje výroba a použití papíru v křesťanském Španělsku. Vytlačení pergamenu levným papírem se ovšem táhlo až do 17. století, kdy císař Friedrich II. striktně zakázal použití papíru pro veřejné listiny.

Z roku 1246 n. l.

je doložen první německý rukopis. Jedná se o registrační svazek passovského děkanství na italském papíře.

1268 n. l.

Od tohoto roku je doložena výroba papíru v Itálii. Od roku 1390 v Chemnitzu v Německu. První rakouský mlýn vznikl v St. Pöltern v roce 1469. Po staletí zůstávaly technické prostředky a technika výroby papíru přibližně stejné. Nejčastěji byl papír opatřován vodoznakem, aby bylo možné stanovit jeho původ a vodoznak také napomáhal při zjišťování padělku. Díky vodoznaku bylo také doloženo, že Gutenberg použil pro tisk své bible papír aź Itálie.
Historicky první výrobnu papíru z vláken lnu a konopí u nás zřídil v roce 1370 v Chebu Karel IV. V Egyptě a Sýrii měly větší podniky na výrobu papíru konjunkturu již před 14. stoletím.

1452 - 1455 n. l.

V tomto období byla vytištěna známá Gutenbergova bible (vydána ve 185 výtiscích, z toho 150 na papíře, 35 na pergamenu). Také zavedl slévačské zařízení pro libovolné množství odlitků identických písmen, která byla odlita tekutým kovem. Jeho dalším objevem je způsob použití tiskové barvy. Barva, která se dosud používala byla příliš řídká, špatně použitelná a prosakovala papírem. Svou směsí lněné fermeže s lněným olejem a sazemi dosáhl toho, že barvy velmi rychle zasychaly a to umožnilo oboustranný tisk.

Do roku 1711 n. l.

byl papír vyráběn v podstatě stejnou metodou (v Číně i v Evropě): surovina (látka nebo kůra stromů) se tlučením rozložila na jednotlivá vlákna, z této hmoty byl ve vodě pomocí síta vytvořen list, který byl zbaven vody a usušen.
S objevem "Holländers" holandr - přístroj pro vyluhování - byl doplněn a někde zcela nahrazen rozvláčňovací stroj.

Nyní byl papír válcován, což snížilo pracnost a přineslo lepší výsledky. Tento papír, vyrobený podle holandského způsobu se tolik nelámal, protože svazečky vláken byly lisovány pouze v podélném směru.

V roce 1765 n. l.

Objevil se první svazek učence Jacoba Christana Schäfferse s titulem "Pokusy a návody, jak vyrobit stejný papír bez hadroviny, a nebo jen s malým podílem". Až do té doby se pro lepší pevnost přidávaly hadry, hadroviny nebo staré šatstvo, které však bylo velmi drahé a vzácné.

V roce 1789 n. l.

zásluhou francouzského hraběte Bertholleta se zlepšila výroba papíru bělením ještě o další postup - pro bělení byl použit chlór. Dosud byla získávána bělost tím, že hadry byly delší dobu ponechány v zahnívající jámě, ale tím se dosáhlo jen šedého zabarvení. Zavedením bělení chlórem mohlo být upuštěno od nepříjemné a na čas náročné práce se zahnívajícím procesem, kromě toho byla při použití chlóru ztráta jen 3 %, kdežto při zahnívajícím procesu to bylo 10 %.

V roce 1789 n. l.

byl vynalezen Francouzem Nicolasem Louisem Robertem první papírenský stroj, který měl nahradit stávkující a nespolehlivé papírenské dělníky. Důležitou součástkou tohoto stroje bylo podélné husté síto ze slabého drátěného pletiva z mědi, délky 340 cm a šířky 64 cm, které běželo nádrží naplněnou papírovinou přes přední vrchní válec a zadní vratný válec.

Papírovina byla z této nádrže nanášena pomocí naběracího kola na pás. Lze říci, že na tuto dobu bylo toto zařízení velmi dobře vyvinuté. S papírenským strojem L. Roberta se vyrábělo i 250 - 300 kg papíru denně. Ačkoliv zaznamenáváme v 18. a 19. století určitý pokrok v mechanizaci výroby papíru, byla industrializace ještě dosti vzdálena. Tento papírenský stroj sice předstihl výrobu ručního papíru co do množství, ale přesto dosahovaly tyto stroje ve srovnání s dnešními stroji malého výkonu.

Zatím, co se rychlost chodu dnešních papírenských strojů blíží hodnotě 2000 m/min., u první generace těchto strojů si člověk musel vystačit se 6 m/min. Skutečný rozvoj byl dlouho znemožněn nedostatkem surovin a nedostatečnou poptávkou. Tenkrát byla spotřeba papíru 1 - 3 kg/os/rok, dnes je 180 - 220 kg/os/rok.

Rok 1844

Od doby, kdy vznikla myšlenka, že by se dřevo mohlo stát surovinou pro výrobu papíru, byly v tomto směru učiněny mnohé pokusy. Nejdříve se podařilo tkalcovskému mistrovi F. G. Kellerovi to, že během lisování (pod tlakem se dřevo lisovalo s vodou na rotující kamenné brusce) získával vlákninu. Již 40 let předtím byl získán papír podobným způsobem, a sice smícháním jemně mletých pilin s hadrovinovým papírem. Tento výrobek se ale hodil jen pro obalové účely a tapety. Bylo nasnadě použít místo krátkovlákenných hoblin dlohovlákennou surovinu ze dřeva.


nejnovějších 5 | všechny | zpět na úvod

Copyright © 2018 PAPÍR BK, s.r.o. All rights reserved.
Aplikace pro internetový obchod EasyShop® 3.9 © IT STUDIO s.r.o.